Arsene Wenger: Konec jedné éry

V první chvíli jsem si pomyslel: Co tenhle Francouz ví o fotbale? Nosí brýle a vypadá v nich spíše jako učitel. Nemůže být stejně tak dobrý, jako byl George Graham. Umí vůbec pořádně mluvit anglicky?

Profesor přichází, část první

Tak vzpomíná na první setkání s Arsene Wengerem Tony Adams, legendární obránce londýnského Arsenalu. Nebyl sám, koho v srpnu 1996 po nečekaném konci Bruce Riocha na lavičce Arsenalu překvapil jmenování nového trenéra. Vysoký štíhlý Francouz s vizáží středoškolského profesora byl i přesto, že jej anglická Fotbalová asociace již dříve zvažovala na místo technického ředitele, na Ostrovech velkou neznámou.

Evening Standard jej přivítal článkem s nadpisem „Arsene Who?“ („Arsene kdo?“) a možná kromě Davida Deina, viceprezidenta Arsenalu, který stál za jeho příchodem, nikdo ještě netušil, že do anglické kopané právě vstoupil muž, který ji jednou pro vždy změní.

Hráčská kariéra

Arsene Wenger vyrostl v malé vesničce Duttlenheim nedaleko Štrasburku. K fotbalu jej přivedl otec, který provozoval obchod s autodíly a malé bistro, zároveň trénoval místní fotbalový tým. S otcem navštěvoval zápasy Borussie Mönchengladbach.

O jeho fotbalové kariéře vlastně není moc, co napsat. Mladý Arsene Wenger se věnoval hlavně studiu – vystudoval Fakultu ekonomie a managementu na univerzitě ve Štrasburku, absolvoval třítýdenní kurz angličtiny v Cambridge a postupně se z nižších soutěží propracoval do prvoligového Štrasburku. To už mu bylo ale skoro třicet let, za první tým odehrál za tři sezóny jen třináct utkání a věnoval se hlavně práci s rezervním týmem a studiu trenérské licence.

V roce 1981 získal trenérskou licenci, ukončil aktivní hráčskou kariéru a dále se věnoval pouze manažerské práci. Prezident týmu FC Duttlenheim i jeho spoluhráči a další trenéři jej později popisovali jako hráče, který měl kontrolu nad míčem, přehled o dění na hřišti a přesto, že nebyl kapitánem, vždy měl velký vliv na spoluhráče.

Desetiletí ve Francii

V roce 1984 se Arsene Wenger stal hlavním trenérem prvoligového AS Nancy. Klub si ho vyhlédl v druholigovém AS Cannes, kde se snažil pracovat jako asistent pracovat s moderními tréninkovými metodami. AS Nancy byl klub na hraně první a druhé ligy, Arsene Wenger nedokázal ve třetí sezóně odvrátit sestup a s klubem se dohodl na ukončení smlouvy, protože o jeho služby opakovaně projevil zájem klub z úplně opačného konce tabulky.

V roce 1987 začal Wenger trénovat AS Monaco a s ním sbíral své první trofeje – vyhrál francouzskou ligu i francouzský pohár. V roce 1994 dovedl tým až do semifinále Ligy mistrů a o jeho služby projevil zájem Bayern Mnichov. Klub jej ale odmítl uvolnit a sám Wenger souhlasil, že zůstane.

Chabý start do sezóny 1994/95 jej ale stál místo a v září 1994 byl rázem bez práce.

Nagoya Grampus Eight

Krátce po vyhazovu z Monaca se Wenger účastnil konference FIFA ve Spojených arabských emirátech. Jako člen technické komise byl zodpovědný za rozbor Mistrovství světa 1994 a jeho prezentace byla určena zejména pro trenéry „rozvíjejících“ se fotbalových reprezentací. Velmi zaujal japonskou delegaci a zástupci Toyoty, majitelé japonského klubu z Nagoyi, se s ním několikrát potkali s nabídkou trenérského místa.

Vyjednávání trvalo dva měsíce, pak Wenger kývnul na svoji první zahraniční štaci a zamířil do Země vycházejícího slunce. Jako asistenta si zvolil bývalého trenéra Valenciennes Bora Primorace, který se stal jeho věrným souputníkem.

V Japonsku postupně získal Císařský pohár, pak i místní Superpohár a dovedl klub na druhé místo v tabulce, jeho historicky nejlepší umístění. V druhém roce svého působení v Japonsku byl už Wenger v pravidelném kontaktu s Davidem Deinem, který s ním často konzultoval situaci v Arsenalu a posílal mu nahrávky zápasů k rozboru.

Profesor přichází, část druhá

Po propuštění Bruce Riocha dostali dočasně první tým Arsenalu na starosti asistenti Pat Rice a Stewart Houston. Novým trenérem se měl prý stát Johan Cruyff, spekulovali novináři, ale předsednictvo klubu s oznámením nového trenéra vyčkávalo. Mezitím klub podepsal Patricka Vieiru a Remi Gardeho a ve spekulacích se poprvé objevilo jméno Arsene Wengera. 22. září byl Arsene Wenger jmenován manažerem Arsenalu, 1. října 1996 se na dlouhých 22 let ujmul u Kanonýrů kormidla.

Arsene Wenger zavedl do přípravy mnoho prvků, které byly v té době zatím nevídané. Dnes možná mnoho z tehdejších novinek vypadá již jako samozřejmost, ale v roce 1996 v Anglii způsobil notný rozruch. Zcela změnil jídelníček hráčů, zejména v den zápasu. Kuřecí maso, těstovin, rýže, to byla řádná novinka, k tomu slavný zákaz čokoládových tyčinek a tradičních pivních večírků.

Jak se dalo čekat, mnoho hráčů se s novým režimem jen těžko srovnávalo, ale většinu z nich nárůst kondice přesvědčil, že ten podivný Francouz s brejličkami ví, co dělá. Na hřišti hráčům ordinoval atraktivní fotbal postavený na silných stránkách jednotlivých hráčů, v mnohém jim ponechával volnost a tým jako celek produkoval líbivý ofenzivní fotbal.

Arsenal a Wenger

Wengerův Arsenal hrál nejprve v rozestavení 4-4-2, později i 4-5-1 či 4-3-3, v posledních sezónách i v různých variantách se třemi stopery, vždy ale platilo, že v ofenzivní fázi si hráči často měnili posty, střední záložníci doplňovali ve vápně útočníky, křídla měnila strany. Wenger nikdy svoji taktiku nepřizpůsoboval soupeři, vždy se snažil vynutit si svůj styl hry. Možná to občas stálo body či trofeje, ale po většinu jeho působení u Kanonýrů tento tým diváky bavil bez ohledu na klubovou příslušnost.

Arsene Wenger se vždy snažil vytvořit klub, který bude finančně soběstačný a který nebude loutkou v rukou investorů, jejichž přízeň může být přelétavá. Mimo naplněných skříňek s trofejemi po něm zůstane jeden z nejmodernějších stadionů v Evropě – Emirates Stadium.

Wenger byl vždy fotbalovým gentlemanem. I přes jeho občasné hádky s rozhodčími si jej takto budou pamatovat generace fanoušků. Než přejdeme k výčtu trofejí, snad jeden příběh za všechny.

V roce 1999 v zápase pátého kola Ligového poháru proti Sheffieldu United vstřelil vítěznou branku Arsenalu Marc Overmars z přihrávky Nwankwa Kanu. Balón zakopl soupeř kvůli ošetření zraněného hráče a je nepsaným pravidlem, že se míč v takové chvíli vrací. Arsene Wenger proto nabídl Sheffieldu opakování zápasu, ten na to přistoupil. Arsenal opakované utkání vyhrál 2:1.

Trocha statistiky z wikipedie

Získané trofeje

AS Monaco

• Division 1: 1987/88
• Francouzský pohár: 1990/91

Nagoya Grampus Eight

• Císařský pohár: 1995
• Japonský superpohár: 1996

Arsenal

• Premier League: 1997/98, 2001/02, 2003/04
• FA Cup: 1997/98, 2001/02, 2002/03, 2004/05, 2013/14, 2014/15, 2016/2017
• Community Shield: 1998, 1999, 2002, 2004, 2014, 2015

Individuální ocenění

• Řád čestné legie: 2002
• Řád britského impéria: 2003
• Francouzský manažer roku: 2008
• J. League - manažer roku: 1995
• Onze d'Or - manažer roku: 2000, 2002, 2003, 2004
• Premier League - manažer roku: 1998, 2002, 2004
• Premier League - manažer měsíce: březen 1998, duben 1998, říjen 2000, duben 2002, září 2002, srpen 2003, únor 2004, srpen 2004, září 2007, prosinec 2007, únor 2011, únor 2012
• Asociace ligových manažerů - manažer roku: 2002, 2004
• BBC Sports - trenér roku: 2002, 2004
• Asociace fotbalových novinářů - Tribute Award: 2005
• Anglická fotbalová síň slávy: 2006
• Mezinárodní federace fotbalových historiků a statistiků (IFFHS) - manažer desetiletí: 2001–2010