Report ze zájezdu na zápasu Real Madrid vs Cordóba

Z Camp Nou na Bernabeu za 24 hodin

Píše se 24.srpen 2014 a je to jen pár minut, co jsem opustili Camp Nou. Ano, přesně ten stadion nenáviděného rivala z Barcelony. Míříme do Madridu nočním busem. Vyjíždíme v 01:00 ráno a v 08:00 bychom měli být v Madridu. Madrid je z Barcelony cca 700 km. Využíváme noční přejezd k vydatnému spánku. Po příjezdu do Madrid nás překvapí velké horko okolo 36 stupňu Celsia. Již v 8 hod. ráno je zde 30 stupňů a je to poznat.

Co se to Realu povídá?

O Realu jsme slyšeli, že je to bohatý klub, kde diváci chodí jako do divadla. Tedy za vysoké vstupné dají maximálně závěrečný potlesk a to jenom, když se vyhraje. Když se prohraje, tak se prý píská. Jaká byla konfrontace se skutečností se dozvíte dále.

Při výstupu na stanici metra Estacio Santiago Bernabeu kolem sebe pozorujeme mrakodrapy, kde sídlí banky, pojišťovny a různé další mezinárodní společnosti. Stadion je umístěn v administrativní čtvrti, kde to rozhodně chudobou na vás nedýchá. Přímo při výstupu po schodech s metra už na vás vykukuje Alfrédo di Stefano (legenda Realu) na plachtě vyjadřujícímu vděčnost zemřelé legendě. Již v ranních hodinách je okolo stadionu rušno a potkáte spoustu stankařů, komiků a fanoušků (v Čechách věc naprosto nevídaná). Pozorujeme velké množství veselých španělů v pruhovaných zeleno-bílých dresech alá Bohemka a říkáme si kdo, že je vlastně soupeř. Cordóba je nováček, který se dostal do Primera Division až v baráži ze 7.místa ve druhé lize. Na radosti to však hostujícím fans neubírá a je vidět, že je to pro ně obrovská událost podívat se na svůj tým na Santiago Bernabeu. Hlásají totiž návrat do elitní soutěže ve Španělsku po 42 letech!

Živo okolo stadionu už od rána

V zadní části stadionu se nachází třípatrový fanshop Realu. Nechybí tu naprosto nic. Hrníčky, šály, dresy, povlečení, koberce, závěsy. Prostě všechno tu je, nebo moment…vlastně něco tu chybí. Ano, chybí tu dres Xabiho Alonsa, který před pár hodinami “pláchl” do Bayernu Mnichov. Nebojte ve fanshopech takové odchody řeší během pár minut a dres už tu nenajdete. 

Na to že je poledne je tu až moc živo. Vracíme se na stadion po 17:00 hod., tedy 3 hodiny před výkopem. Vypadá to tu jako by mělo utkání začít každou chvíli, ale není tomu tak. S provozem pár minut před zápasem se to nedá porovnat je asi tak 10x větší. Auta jsou bez šance a chodci už skoro také, jak moc se mačkají a proplétají se i na obrovských ulicích okolo Bernabeu. Přece jen 70 000 diváků je velký počet. Obrovsky je slyšet hostující fans, kteří rozjíždí pokřiky a skandování a jejich zelené hloučky jsou k nepřehlednutí. Divili byste se, ale všechno probíhá v přátelském duchu s úsměvem na tváři. Dokonce zahlédnete spoustu párů, kde jeden má dres Realu a druhý Cordoby. Dovedete si to představit? Hloučky konkurenčních táboru spolu postávají před hospodami, na ulících a hecující se nebo si jen zkrátka povídají. Prostě přátelská atmosféra. Říkáme si, to je ONO, takhle má vypadat fotbalová atmosféra 21.století. Kéž by vyslyšeli tuto větu i “kvazifanoušci” v jiných zemích. Průchod na stadion přes turniket až na naše místo trvá asi 2 minuty. To je naprosto exkluzivní čas. Přicházíme na naše místa asi 30 minut před výkopem. Místa máme dole v sektoru 132. Jsou naprosto perfektní. Jen vylezeme z útrob a z 10 metrů vidíme před sebou rozcvičujícího se Benzemu, Balea, Kroose a CR7! Pro ty z vás, které ještě nezasáhla tato mezinárodní zkratka, tak věřte, že je to Cristiano Ronaldo a 7 je jeho numero, které nosí na zádech. Stojíme dole přesně tam 5 metrů od autové lajny na Bernabeu. Náš sen se právě splnil! Je to pocit, který nelze popsat a už vůbec nelze vyjádřit jeho intenzitu slovy. Musíš to zažít na vlastní oči!

Pííísk a je tu výkop

Utkání začíná. Všichni discipinovaně sedí. Překvapení číslo jedna, ono se tu fandí a docela hlasitě! Takže vyvracíme první mýtus, že se tu nefandí. Při klásobosení s madriďany jsme se dozvěděli, že na Real chodí fanoušci, kteří jsou méně hluční. Atlético, jehož klub hraje domácí zápasy na jihu Madridu na stadionu Vicente Calderóna zažívá atmosféru bouřlivější, ale stadion má menší kapacitu, takže se to v podstatě vyrovnává. To, že se na Atléticu dělá větší “humbuk” přiznávají i samotní fans Realu. Jejich klub je prostě ten bohatý klub mezi mrakodrapy v Madridu, naopak Atlético sídlí ve čtvrti plné malých obchůdků, převážně přistěhovalců a mini barů. Real Madrid je skutečně klub plný světových hvězd s astronomickými platy, ale za cenu velmi vysoké zadlužení, které už dle některých odborníku přesahuje zdravou míru. Názor na financování, ať si každý udělá sám. Vracíme se zpět k utkání. Na hřišti nechybí jediná hvězda. V brance Casillas, v obraně Ramos a Marcelo, v záloze Modrić, Kroos a v útoku Bale, Benzema a Cristiano. První půlhodinku má Real herně navrch, ale nedokáže se prosadit až se to právě ve 30.minutě povede komu jinému než hráčí jménem Cristiááááno. Burácí celý stadion. Už při představování měl obrovskou odezvu právě Ronaldo. Je to prostě megastar, minimálně zde!

Co na závěr?

Průbeh zápasu je jednoznačný, Real kontroluje vývoj a v 90.minutě upravuje na konečných 2:0 CR7. Cordóba se k ničemu nedostala, oproti Realu, který spálil mraky šancí. Fanoušci hostů však povrbuzují a nakonec svému týmu i děkuji. Přece jen na to, že tým loni skončil na 7.místě v druhé lize a poté vybojoval postup v play-off, tak první vystoupení na Santiago Bernabeu po 42 letech s výsledkem 0:2 není vůbec špatné. Přesně tak, nebylo to na Realu vůbec špatné, ba naopak bylo to naprosto FANTASTICKÉ!

Tomáš Kulísek za SPORT SEN team (doplněný o postřehy ostatních účastníků zájezdu)