Reportáž - MS v hokeji Bělorusko / Minsk

Přípravy

Vyrážíme v pondělí 19. května 2014 ve 20:00 z Olomouce, ale chystáme se poctivě už od pátku. Zjišťuji trasy. Překvapivě si můžeme vybrat asi ze čtyřech různých tras a všechny vedou přes Varšavu. Nakonec vybíráme Olomouc-Opava-Katowice-Varšava-Terespol-Brest-Minsk. Trasa má obrovskou výhodu, že celé Bělorusko jedete po dálnici M1 z Brestu do Minsku.

Očekávání

Od cesty čekám hrozné polské silnice (nezklamaly). Naopak nevím vůbec nic o Bělorusku. Vím pouze to, že tam potřebujete víza, není v EU a šéfuje tomu Lukašenko. 

Očekávání celé výpravy jsou následující:

• Cesta bude trvat 10-12 hodin
• Silnice budou velmi špatné (horší než v Polsku)
• Veškeré pivo nám zabaví zkorumpovaní běloruští celníci
• V Bělorusku bude vše levné
• Ubytování v Minsku určitě nebude vypadat, tak jak na obrázku (nádherný apartmán v centru)
• Čížovka a Minsk aréna budou pouze Potěmkinovi vesnice
• Bělorusko bude chudá země bývalé SSSR

…a potkalo se očekávání s realitou? Dozvíte se, když budete číst dále.

Poprvé na východ

Sport SEN vyráží poprvé na „východ“. Polsko známe, takže víme přesně, co nás na polských silnicích čeká. Nu, musím podotknout, že Poláci udělali pokrok a mají pár zajímavě vypadajících úseků dálnic, které snesou přísnější měřítko, ale oproti tomu staré „kvazidálnice“ (okolo Czestochowa) jsou katastrofální – obrovské díry ze kterých máte pocit, že vás tlumiče auta vystřelí do vesmíru a hlavně každý kilometr semafor, přechod a rychlost omezena na 70km/h, což je hlavně v noci naprostá „paráda“.

Opouštíme EU

Po 10 hodinách cesty konečně přijíždíme na polsko-běloruskou hranici. Vlastně opouštíme EU a říká s, že hranice EU (směrem na východ) jsou velmi střežené. Potvrzuji! Jsou střežené naprosto fantasticky, takže si počkáme 2,5 hodiny ve frontě. Přijíždíme a hned z prvního celníka jde opravdový strach, měří 210 cm, jmenuje se Ivan a vypadá dost rusky. Proč čekáme 2,5 hodiny? Bělorusové vás zkontrolují 3x, dají vám asi 38 razítek (v tom jsou mistři) a hromadu papírů. No hrůza! Nenechte se ale mýlit, že je to dlouhá doma, naše auto totiž dostalo priority kartu, protože jedeme na hokej, tak jsme měli rychlejší odbavení a prioritní pruh, kde nikdo nestál (vyjma dvou slovenských aut). Normální čekačku odhaduji tak na 4 hodiny. Žádná piva nám na celnici nezabavili. Jsme nesmírně rádi. Posouváme hodinky o jednu hodinu dopředu a vstupujeme do Běloruska.

První pocity za hranicí

Po překročení hranice vjedete do města Brest. První pocity jsou přesně takové, jaké jsme čekali.  Působí to na nás rusky. Na silnici stará auta, všude spousta paneláků, nepříliš udržovaná veřejná prostranství. Na rozdíl od Česka se v Bělorusku staví paneláky dodnes, ale zato mají nápaditější tvary a jsou dost barevné. Za Brestem najíždíme na dálnici M1 směr Minsk. Cesta je dlouhá 350 km a zde nastává překvapení číslo jedna – dálnice je oproti těm polským naprosto v pohodě, žádné díry, žádné semafory, žádné omezování rychlostí a v porovnání s Českem je fantastické, že u dálnice ani jeden billboard.

Běloruská dálnice M1 má omezení rychlosti na 120 km/h a nemá žádná svodidla mezi pruhy,ale přesto se cítím bezpečně, provoz je totiž mírný pouze u Minsku začne houstnout.

Tohle je Minsk?

Po 17-ti hodinách cesty vjíždíme do Minsku. Nastává šok číslo dva – Tohle je Minsk? Všichni v autě mají otevřené pusy. Pozitivně nebo negativně? Jednoznačně pozitivně! Spousta nových dobře vypadajících staveb, strašně moc rozestavěných (vícepodlažních) domů, krásné trávníky, dobře vypadající veřejná prostranství a všude velmi čisto. Vjíždíme více do centra a zjišťujeme, že se zde nachází spousta shopů globálních značek. Minsk nemá žádné historické centrum. Je to město širokých bulvárů (3-5 pruhů v každém směru), kde se soustředí obchody, restaurace a bary. Vlastně má centrální náměstí Lenin square, ale s Leninem se nikdo z nás fotit nechtěl, tak jsme to zabalili. Dáváme rychlý oběd a přesouváme se do Čížovky.

Parkujeme u Čížovky

V Čížovce máme na programu od 16:45 Slovensko-Dánsko a večer 20:45 Česko-Francie. Organizace dopravy a parkoviště u Čížovky je naprosto v pohodě. Díky širokým bulvárům se netvoří kolony a parkoviště je kapacitně dostačující. Negativně nás překvapí pouze jedna věc. Bělorusko je země dvou národů. Národ první - normální lidé, kteří jsou velmi příjemní a milý. Národ druhý – bezpečnostní aparát (vojáci, policie, celníci atd.), kteří mají proruské sklony k buzeraci a naprosto nedemokratickému chování. Již na hranicích z nich šel respekt, ale pouze uměle násilím vytvořený. Buzerují vás, co všechno jste nevyplnili na migrační kartě. Anglicky neumí, ale obratně na vás zvýší hlas v ruštině. Korunu tomu přidává dopravní policista u Čížovky, parkuji zde u krajnice na parkovišti, kde nikomu nezavazím, abych vysadil kluky. Drsný polda má 165 cm, 60 kg, čepici velikosti poklopu na WC a ťuká obuškem na okno. Vypadá dost nabroušeně, rychle stahuji okno. Čekám větu typu: „Pane, tady nemůžete stát. Prosím odjeďte.“ Dostávám však tuto větu: „Dávám ti dvě vteřiny, abys odjel, jinak ti prostřelím gumy.“ Nevěřím vlastním uším, že jsem to slyšel od policajta.

Čížovka aréna

Je to krásná aréna pro deset tisíc diváků. Organizace kolem arény, pořadatelé, průchod a fan zóna jsou naprosto 100%. Zde není co vytknout. Jelikož jsme vybaveni dresy a šálami, tak přichází další překvapení – všichni se s námi chtějí fotit a jsou moc přátelští. Odhadem počítám, že jsme se vyfotili, tak se 40 různými lidmi z různých zemí (hlavně Bělorusko). Ceny občerstvení jsou podobné, jako když jdete na akci do O2 arény v Praze. V porovnání s okolím v Minsku rozhodně nejsou arény Potěmkinovými vesnicemi, ale do okolí moderně zapadajícími stavbami.

V souvislosti s arénou lze vytkout pouze jeden bod a to je chování security/stewardů po zápase okolo arény. Zamyšlení - jestliže mi turisté přijíždějí do země (Bělorusko), tak chci, aby byli maximálně spokojení, utratili co nejvíce peněz a pokud možno se ještě vrátili. Souhlasíte se mnou? Potom si nedokážu vysvětlit jejich chování s prvky velmi násilné buzerace. 15 minut po konci utkání ve chvíli, kdy si děláte fotky s fanoušky a přáteli, tak začnou nepříjemně opakovat větu „Please leave this area“. Když k vám přijde během 5 minut už šestý securiťák a začne vás vytláčet pryč, tak se opravdu cítíte jako v nedemokratické zemi. Snad to pochopí třeba za 20 let, ale nyní to ještě nechápou co je pro-zákaznický přístup.

Česko-Francie

Hokej byl kapitola sama o sobě. Toto není reportáž ze zápasu, ale z cesty, takže krátce bych to shrnul, jako velký zážitek. Mohli jsme si přát hokej se zajímavějším průběhem? Otáčet z 0:3 na 4:3 a nakonec vyhrát v prodloužení 5:4 je prostě fantastický zážitek pro fanouška, který ujede vzdálenost přes 1000 km, aby něco takového spatřil. Navzdory kecům, že čeští hokejisté nestojí za nic, dnes vyřadili USA ve čtvrtfinále a v sobotu půjdou do semifinále na Finy. Toto MS již nemůže být neúspěšné.

Ubytování v Minsku

Bydleli jsme v apartmánu Central Minsk Apartments pro 6 osob, který má na booking.com hodnocení 9,1/10 a na fotkách vypadal naprosto exkluzivně. Parkujeme ve dvoře, procházíme hrůzostrašně vypadající chodbu, jako z hororu, vstupujeme do apartmánu a přichází úleva, apartmán je přesně takový jako na fotkách – krásný. Pokud někdy budete cestovat do Minsku, tak jednoznačně doporučuji.

Levně tady, levně tam

No, tak se podívejme, jak je tu levně. Přejíždíme hranice a první si všímáme levné nafty. Litr nafty za 0,98€. Říkám si, super cena. Paní na pumpě mě, ale opravuje, že to není v EUR, ale v USD. Cože? Takže u vás stojí litr nafty necelých 20 Kč? Paráda! Na benzínkách si člověk musí dojít na kasu, říct za kolik tankuje a potom se mu až uvolní daný počet litrů ze stojanu. Takže doplňuji, že litr nafty stojí v Bělorusku 0,71€. Platit můžete ve čtyřech měnách BYR, RUR, EUR a USD. Ceny jsou státem regulované, takže úplně všude máte ceny naprosto stejné. Co další ceny? Můžeme soudit pouze Minsk a to během hokejového šampionátu, takže se setkáte v každé restauraci s přelepenými cenami. Ty původní jsou o 10-15% níže. Rozdíl tedy není příliš velký. Ceny v restauracích, obchodech a v arénách jsou na úrovni Praha 1 – Staré Město. V překladu to znamená hlavní jídlo 150-250 Kč a pivo 40-60 Kč. Závěr tedy zní, kromě nafty v Minsku levně určitě není.

Co na to říct?

Je zážitkem dostat se do zemí, kde normální lidé nejezdí. Jak hodnotíme Bělorusko celkově? Jednoznačně kladně! Samá pozitiva, která jsem zmínil výše, jsou jen mírně dotčena chováním „druhého“ národa v Bělorusku. Radíme nepřipouštět si to a brát to tak jak to je. MS v hokeji je příští rok v ČR, takže to žádná divočina asi nebude, ale už přemýšlíme, jakou zemi mimo EU pokoříme příště.

Fotografie najdete v galerii MS v ledním hokeji Bělorusko / Minsk.

Tomáš Kulísek za SPORT SEN team